Těch nezodpovězených otázek jsem si pak odnášel v hlavě řadu -např.:

– je skutečně pravda, že počet lékařů na 1 obyvatele je u nás jeden z největších?

Je u nas prumerne vice lekaru na 1 obyvatele, jenze statistiky jsou zkreslene, takze samotne ministertvo i media operuji s udaji neco mezi 16000-20000.Pak jsou tu dalsi tisice ambulantich, vetsinou soukromych lekaru. Presna cisla nevim , ale pocet lekaru naobyvatele se moc nelisi od britanie, kde je registrovanych lekaru 218000 a obyvatel je 62 milionu.

Kdyz si spocitate pocet nemocnicnich lekaru v jednotlivych krajich, tak dojdete k cislu kolem 12500-13000.

Je mnoho lekaru, kteri maji uvazek 0.1, 0.2, at uz dobrovolne, ci jako nevolnici, neb se nekde museji po skole dale vzdelavat za 1300Kc mesicne.

Navic, lekari jako relativen levna sila zastava kolikrat praci stredniho zdravoti]nickeho personalu, tedy levnejsi pracovni sily, tak pak zastava praci pomocneho zdravotnickeho personalu…

– jak je tedy možné, že lékaři v nemocnicích musí svými masivními přesčasy ještě potřebnou kapacitu lék. práce zvyšovat, protože v nich je akutní nedostatek lékařů?

protoze se musi pokryt lekarskou peci 24hodin denne, 7 dni v tydnu, 365 dni v roce. a na to tolik lekaru neni. existuje evropska smernice pro dodrzovani pacovni doby, ktera reguluje mnozstvi prace ,ktere zamestnanci mohou vykonavat. tato smernice je obchazena, protoze v nekterych odbornostech je opravdu nedostatek i pres relativni nadbytek absolutniho poctu lekaru

– chtějí nemocniční lékaři skutečně chodit do práce jen oněch 40 – 48 hodin týdně? Nebo sami spoluvytvářejí situaci, kdy je nezbytné, aby tam byli potřebni téměř stále?

tu situaci vytvari charakter prace, nemocni si nevybiraji. verte, ze by nemocnicni lekari nejradeji oficialne pracovali 40-48 hodin tydne, jako vetsina obyvatel nejen ceske zeme. navic spousta pacientu zneuziva lekarske pohotovosti a chodi do nemocnic s banalnimi vecmi mimo pracovni dobu, neb vi, ze budou mene cekat.

– jsou „přesčasy“ lékařů v nemocnicích skutečně nezbytnou a efektivně využitou „přesčasovou prací“, nebo se do toho zahrnuje i pohotovost na pracovišti (což je jiná kategorie) nebo doba, kdy se věnují odpočinku, povídání s kolegy či jiným aktivitám „pod píchačkami“?

prescasy se rozdeluji na praci a tzv cekani na praci, coz evroska legislativa nezna, resp se o tom vedou spory. uz samotny fakt, ze jste v nemocnici v noci, i kdyz zrovna nelecite, je vlastne prace, hasici taky pracuji i kdyz nehori.pripraven kdykoliv na zavolani ihned. dalsi varianta je pohotovost na telefonu,kdy jste placen mene, ale musite do nemocnice kdyz je potreba.

– proč lékaři mluví o tom, že MUSÍ pracovat až 36 hodin v kuse a překračovat limity zák. práce (včetně mírně vyšších limitů pro zdrav. pracovníky), když jim to nad limit nemůže nikdo nařídit, přičemž všechny předpisy mluví o tom, že i tyto „zdravotnické“ limity jsou okamžitě ze strany zaměstnanců vypověditelné bez udání důvodu?

protoze je lekaru v nekterych odbornostech na sluzby malo, a soukromi lekari nemaji na praci v nemocnicich vetsinou zajem, neb je to stres, vypeti, nevyspani, tvrde vydelane penize.a protoze nic jineho nezbyva.ale lisi se to od nemocnice k nemocnici.

– je skutečně organizce a produktivita práce našich lékařů konkurenceschopná s okolím, což mohou být i soukromé nemocnice? Připravují fakulty lékaře dostatečně i v této oblasti?

produktivita prace je kapitola sama o sobe,ale obecne se da pracovat vsude intenzivneji. je to taky o podminkach a organizaci, byrokracii atd. muzu srovnat praci v ceske a britske nemocnici, a zodpovedne mohu prohlasit, ze ceska je v mnehom produktivnejsi.

– nechají si lékaři svoji práci zorganizovat od odborníků na efektivní organizaci práci, logistiku objednávání pacientů apod., kteří nemusí být sami lékaři? Nebo alespoň poradit?

poradit ,zorganizovat to by slo.myslim, ze to funguje tam, kde jsou lidi aktivni , schopni a kde funguje tymova spoluprace a konstruktivni atmosfera.

problem je, ze verejne nemocnice maji limity na peci, kdyz pracuje vic, nedostane to zaplaceno od pojistovny.tak se vlastne umele udrzuje nevyuzitost, i kdyz se to taky meni.

– proč se nikde nepíše a nemluví o ostatních lékařích, tedy těch ze soukromých a městských nemocnic, z fakultních nemocnic apod?

tady nechapu, protestuji lekari jak z mestskych, tal fakultnich a krajskych a okresnich.nektere nemocnice jsou sice verejne, ale akciove spolecnosti. je nekolik soukromych nemocnic, nemam prehled, zda se tam lidi pripojili. mozna maji vyssi smluvni platy a nemaji duvod protestovat. nebo se boji, ze by je vyhodili.

– proč se hovoří v této kampani přímo či podprahově o celém lékařském stavu, když významné části praktických a odborných lékařů se tento problém evidentně netýká – řada z nich dociluje poměrně služných životních standardů bez toho, aniž by ani dosahovala základní úrovně počtu prac. hodin týdně?

protoze kazdy lekar, ktery chce byt soukromy, se musi vzdelavat i v nemocnici a nejen o platech tato kampan je. taky o vzdelavani a podminkach.

a podminky ambulantnich soukromych lekaru jsou vyrazne lepsi, nez lekaru nemocnicnich.

– proč jedni hovoří o nízkých příjmech (tedy holý tarif snížený o zákonné odvody, často i bez dalších srážek na stravenky apod.) a jiní o vysokých výdělcích (tedy veškerý výdělek vč. příplatků. os. složek, případně za další úvazek stejné osoby brutto), aniž by to kdokoliv vysvětlil a dal do patřičných kontextů např. v metodice, kterou ČSÚ počítá průměrnou mzdu ?

ucelove zkreslovani statistiky. jdete na http://www.agentka.cz a tam najdete ruzna volna lekarska mista, hodne z nich je za 16-17000. a kdyz pak dostanete osobni ohodnoceni 3000, jste na 20000, a kdyz slouzite nekolik sluzeb vsednich a jeden cely vikend, dostanete se treba nad 35 tisic, ale 7-8 i vice noci z tydne nespite doma, nebo nespite vubec.

– proč se neanalyzuje dopad rozhodnutí lékařů (včetně organizačních, nákupních apod.) na celkovou nákladovou stránku zdravotnictví? Jen přeplněné čekárny v důsleku neefektivní logistiky mohou snižovat HDP o nějakou tu čárku. – tedy proč průměrná délka hospitalizace je u srovnatelných chorob u nás podstatně delší, než v zahraničí, resp. ve „státních a krajských“ nemocnicích delší, než v soukromých?

nedokazu fundovane odpovedet, ale jakasi reforma musi prijit. obecne, kdyz to srovnam s britanii je v cesku lekarska pece naduzivana a za to nemohou lekari, ale pacienti, kteri jsou navykli a pojistovny, ktere system nevhodne reguluji

– proč by měla být odměna lékařů zrovna v úrovni trojnásobku průměru ostatních? Podle čeho to tak je vypočteno? Podle odpovědnosti za lidský život? Pak by tedy řidič autobusu vezoucí najednou 50 lidí musel brát ještě několikanásobně více (i jeho malé přehlédnutí či špatný pohyb ruky nebo neznalost může ve chvilce připravit několik desítek lidí o život)?

protoze studuji 6 let jednu z nejtezsich skol -vsude na svete to plati, ze je jedna z nejtezsich- trva minimalne 4 dalsi roky , nez zacnou zcela samostatne pracovat. tzn minimalne 10 let vzdelavani.

jde o vysoce odbornou, narocnou praci, casove, psychicky, ale i fyzicky,nenahraditelnou lidmi z jinych profesi.

kadernik by musel 1o let studovat a pak by mohl delat praci lekare, lekar se na kadernika zaskoli za nekolik tydnu.

navic je to povolani vsude ve svete velmi cenene a na nejvyssim zebricku financniho ohodnoceni. takze nic, co by vymyslely odbory. lekarsky plat je vsude v civilizovanem svete x nasobek prumerneho platu.odrazi dulezitost pro spolecnost a narocnost.

– proč by měli mít zrovna lékaři (ale třeba i piloti) stejné příjmy v tuzemsku, jako v zahraničí (předpokládám, že myslí tu menší čás zahraničí, kde jsou přepočtené nominální plat vyšší a nemyslí tu větší část světa, kde tomu je naopak), proč ne instalatéři, zedníci, zahradníci, řidiči, jejichž profese je do zahraničí také poměrně jednoduše „přenosná“? A proč ne všechny profese? Proč vlastně existují rozdíly v platch mezi zeměmi či lokalitami? Existuje nějaká korelace mezi prémií za lokalitu a náklady živita s vykonáváním dané profese v určité lokalitě spojené? Můžu chtít mít plat bankovního úředníky londýnské City a náklady z bydlení na Proseku?

cesti lekari nechteji resp chteji, ale nepozaduji stejne prijmy v absolutni hodnote. chteji pomer k prumernemu platu v zemi. prumerny plat bristkeho lekare na vrcholu schopnosti je az 5nasobek prumerneho platu v zemi tedy v britanii.

cesti lekari by meli na tom byt v pomeru podobne jako v evrope.. a v britanii jde o tarifni platy bez sluzeb a priplatku.

Tyhle nářky „novináři“, „veřejnost“ nikdo ty doktory nechápe… tak to asi ti doktoři špatně vysvětlují. A nebo se ve své bohorovnosti domníváte že je povinností veřejnosti si pečlivě nastudovat co chcete říci? A proč se domníváte že Češi své lékaře nenávidí? Vždyť si stačí napsat MUDr. na plakát a zvolení je jasné. Není to náhodou obráceně?

Nezlobte se, ale pokud je tu někdo zkažený komunisty, jste to se svým přístupem vy. Neumíte se zjevně pohybovat ve svobodné společnosti kde nejste automaticky uctíván jako autorita, a lidsky mi podle vašeho projevu také připadáte dost nezralý – urážlivý a zakomplexovaný.

Jak jste to měli připravené že si z celé akce veřejnost odnesla akorát že „My deme za lepšim a vy si tu pochcípejte“?

To je přece téma toho článku, ne jak se to s lékaři doopravdy má.

Zpackali jste to, totálně, a pravděpodobně si navíc hezky naběhli na vidle. Neschopné PR, a politicky hodně naivní vedení.

Z tohoto pak byl vyvozován závěr, že lékaři v nemocnicích nejsou u nás placeni ani jako průměrný zaměstnanec.

To je dle mne demagogocké míchání jablek s hruškami, a troufnu si tvrdit, že cíleně.

Přitom oba výroky v první větě mohou být pravdivé. Skutečně si mohou někteří lékaři odnést domů v čistém jen 15 tis. a skutečně je průměrná hrubá mzda v ČR ca 23 tis. Akorát to spolu až tak zcela nesouvisí, protože jde o jiné kategorie.

viz zdroj ČSÚ – co to je průměrná hrubá mzda:

Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.