Reklama
 
Blog | Miloš Gregor

Co s prezidentem?

Jedním z projednávaných bodů nově se formující vládní koalice je i přímá volba hlavy státu. Jaká rizika a překážky se s tímto návrhem pojí? Při debatě o možnosti přímé volby příštího prezidenta všemi občany se nejčastěji argumentuje poslední volbou, která věru nebyla zrovna nejdůstojnější. Méně už se ale upozorňuje na problémy, které je třeba při takovéto úpravě řešit.

Předně je to otázka pravomocí takto volené hlavy státu. Má se jednat o funkci s širšími pravomocemi, nebo bude i nadále spíše reprezentativní? V prvním případě by byla nutná obsáhlejší revize Ústavy, přerozdělení pravomocí a zodpovědnosti. V druhém případě dříve nebo později zákonitě nastane konflikt mezi prezidentem a ostatními mocenskými složkami. Jak vysvětlit voličům, že prezident, kterého si zvolili, má jen minimální šanci něco změnit? Představme si situaci, kdy se prezidentské volby konají s větším odstupem po volbách do Poslanecké sněmovny. Lidé nejsou spokojeni s výkonem vlády, chtějí se jí „pomstít“ zvolením kandidáta opozice. Jenže ten po zvolení se svými chabými kompetencemi téměř nic nezmění. Maximálně nastanou obstrukce v podobě vetování všeho, co mu pod ruku přijde. A rozčarování ze strany voličů. Nebo naopak ctižádostivý prezident: bude se dožadovat vyhovění svým požadavkům, protože jej voliči zvolili nyní, kdežto poslance už před dvěma lety.

Přímá volba představuje také vysoké riziko populismu. Představa, že by se českým prezidentem stal Karel Gott, je jistě absurdní. Otázkou ale je, jaké by byly podmínky pro uchazeče o prezidenstký post. Pokud tato otázka zůstane neošetřena, bude přímá volba nahrávat populárním osobnostem, stejně tak zámožnějším jedincům. V případě přímé volby by totiž kandidáti museli vynaložit milióny korun na kampaně. Tak volby fungují.

Další problém s populismem spojený by přišel ruku v ruce s předvolebními sliby. S přímou volbou jsou neodmyslitelně spjaty předvolební kampaně: billboardy, plakáty, inzerce v novinách, ale hlavně předvolební sliby. Ty jsou jedním z  faktorů, které voliče ovlivňují. Dovedete si představit, že by se v jeden rok sešly prezidentské volby s těmi do Poslanecké sněmovny? Poslanci by přihrávali malou domů, aby se zavděčili svým voličům, prezident by na svém písečku přijímal pouze veřejností kladně hodnocené zákony- přeci si to teď, těsně před volbami, u voličů nerozhází.

Reklama

V neposlední řadě je tu problém s hledáním vhodných kandidátů. Ten by přímá volba nevyřešila. Obávám se, že by tomu bylo právě naopak. Vlivem přímé volby se politické strany již nebudou cítit tolik zodpovědné za výběr kandidátů nebo jejich zvolení. Nebo by se jednalo o kandidáty navržené politickými stranami? Nutno mít na paměti, že Česká republika je malou zemí, spíš než přehršle kvalitních kandidátů se můžeme obávat pravého opaku. Vedle toho už se finanční stránka věci jeví jako téměř nepodstatná (byly by kandidátům propláceny výdaje na volební kampaň? I bez toho by však volby stály několik desítek milionů).

Ano, stále máme v paměti komplikovanou volbu prezidenta v roce 2008. Než však nadšeně odsouhlasíme přímou volbu, zamysleme se, jak by ona volba měla vypadat, co všechno a jak by se mělo změnit. Nepřinese nám to v konečném důsledku více potíží a rizik, než tomu je za současné situace?

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama